Koho budu volit a proč…

17. 10. 2017 10:07:00
V rámci aktivit na „sociálních sítích“ dostávám v poslední době čím dál častěji otázku: „a koho teda budeš volit?“ Tak tady je odpověd. Odpověď čtyřicátníka, fotříka od rodinky, střelce.

Začnu osobními prioritami. Nepotřebuji, aby mě stát vodil za ručičku a zároveň při tom hlídal. Nepotřebuji ani sociální ani asociální dávky (když budu dlouho pracovat a odvádět sociální pojištění, očekávám na důchod od státu zajištění pro základní přežití – sám si pak snad spořím na drobný nadstandard) a rozumím tomu, že je tu skupina lidí, kteří mají nějaký závažnější zdravotní problém a i o ně by měl stát s péčí pomoci. Trochu pracuji a trochu podnikám – očekávám od státu, že mi dá pokoj, nastaví jednoduchá pravidla a formu pro placení daní. Že když už ode mě chce soupis dodavatelů/odběratelů a obraty (když pominu, že jsou to věci, do kterých státu nic není, pokud vše dělám, jak mám), že po mi připraví jednoduchý formulář, kam mu zadám jen ty nejzákladnější potřebné údaje. Obecně očekávám od státu jednoduchá a jasná pravidla a jednoduché a přehledné podmínky jejich splnění. Zajímalo by mě, jestli existuje soupis toho, jaké všechny výkazy a evidence je nutné pro stát dělat. A jestli je někde analýza, jak stát s těmito daty zachází a jak jich využívá. Já myslím, že bychom se hodně divili, co všechno o nás stát nakonec ví a jak to vůbec nevyužívá k nějaké konstruktivní činnosti.

Na závěr jsem si nechal pro mě jednu zásadní prioritu – tou jsou zbraně. Dlouhá léta střílím. Z koníčkáře se ze mě stal sportovec, instruktor, zkušební komisař, aktivista za práva střelců. Možnost vlastnit a nosit zbraně „spolehlivě prověřenými lidmi“ (tedy těmi, co nedělají průsery, nemají zdravotní problém a umí se zbraněmi zacházet) beru jako základní právo člověka ve skutečně svobodné společnosti. Tam, kde vláda věří svým občanům, tam mohou občané věřit své vládě. Jakmile vláda přestává občanům věřit, má asi důvod k obavám. A důvody k obavám jsou v podstatě 2. Buď sama vláda dělá něco proti svým občanům. Nebo vláda způsobí, že se v jejím státu najednou vyskytne až příliš mnoho lidí, kteří jsou potencionálním nebezpečím všem normálním lidem.

Pokud tedy shrnu priority:

  • Svoboda
  • Bezpečnost
  • Nízká míra regulací, evidencí a obecně zásahů státu do života
  • Jednoduchost a přehlednost státní správy a komunikace s ní
  • Jako pojistka a vyjádření vzájemné důvěry zbraně mezi prověřenými lidmi
  • Priorita u strany, kterou chci volit – víra v to, že prakticky na těchto prioritách bude reálně pracovat, že to nejsou jen propagační hesla, která vyřvává do médií, ale skutek utek

Můj osobní pohled na strany kandidující do parlamentu s určitou šancí se tam dostat:

ZELENÍ – převlečená totalitní verbež neuznávající soukromé vlastnictví, která chce pouze a jen brát peníze od jedné půlky a přerozdělovat je té druhé pod rouškou páchání dobra. V podstatě si myslím, že mají k předlistopadové KSČ mnohem blíže, než současná KSČM. NEVOLITELNÍ

STAN – jelikož jejich zástupci nejen, že hlasovali proti změně ústavního zákona 110/1998, ale byli nejaktivnějšími hlasitými odpůrci. Ale i proto že obecně mají s právem na zbraň „tak trochu problém“, nejsou ochotni „něco dělat“ a argumentují úplně tradičně – když se směrnice tvořila, říkali: „zbytečně strašíte, probíhá to demokratickým procesem, bude to výsledek rozumného kompromisu“. Pak říkali: „směrnice je špatná“, pak říkali: „musíme ji implementovat“, když se přišlo se změnou ústavního zákona 110/1998, říkali, že je to na nic a když jsme my jim říkali, že je to především „vklad do budoucna“, že si tím pojistíme, že další směrnice už nás neohrozí tolik, říkají: „zbytečně strašíte, bude to probíhat demokratickým způsobem a bude to výsledek rozumného kompromisu“... A ejhle – už jsme v argumentačním kolečku, ze kterého není cesty ven... Takto bychom se skutečně časem stali pouhým „krajem“ jednoho megastátu zvaného EU a poslušně bychom plnili to, co si Německo, Francie a Itálie usmyslí. (tento text zvýraňuji, protože se týká dalších stran, které jsou proti novele 110/1998). Takže takhle ne, pánové. Navíc mě fascinuje jejich lež, kolik že je v ČR starostů a že to jsou právě oni. NEJSOU. V Č je valná většina starostů z jiných sran, než ze STANu. NEVOLITELNÍ (ve smyslu, že vlastně ani nechápu, kdo by je mohl volit).

TOP 09 – v podstatě totéž, co STAN... Stejná argumentace kruhem, kde je již prokázané, že nedává smysl a není z něj cesta ven. NEVOLITELNÍ (ve smyslu, že vlastně ani nechápu, kdo by je mohl volit).

KDU-ČSL – to je v podstatě matka těch 2 předchozích. Jedni ale proklamovali větší odklon doprava, druzí zase vzešli z regionální politiky, ale všechno je to v zásadě stejné. Když pak ministr za tuhle stranu vystoupí na srazu sudetoněmeckého landsmanschaftu... Škoda mluvit. Takže pro KD-ČSL platí naprosto lautr totéž, co platilo pro Topku a Stan... NEVOLITELNÍ (ve smyslu, že vlastně ani nechápu, kdo by je mohl volit).

PIRÁTI – na jednu stranu poměrně zajímavá alternativa, kterou bych rád viděl ve sněmovně... Ale po pravdě né v těch 200 lavicích, ale někde ve funkcích poradců (stejně tak ve vládě) skrz elektronizaci státní správy. Věřím, že za Piráty stojí spousta šikovných IŤáků, co by s tím dokázali pohnout. Bohužel ale nevěřím ideám té strany. Mám z pocit, že jsou to takoví „eZelení“. Určitou skupinu lidí pochopím, že je budou volit, ale chtěl bych ji varovat před it-totalitou. Pro mě NEVOLITELNÍ.

REALISTÉ – hodnocení této strany je hrozně těžké. Mám strašně rád 2 lidi, kteří za ně kandidují. Jiřího Hynka a Martina Lanka. To jsou lidi, se kterými jsem se několikrát setkal při různých akcích na podporu zachování rozumného přístupu státu ke zbraním, a oba, ač v té době na úplně odlišných postech, dřeli a reálně na problému makali. Naproti tomu se mi na té straně nelíbí, že stejně jako kdysi VV, pak ANO, pak ODA vznikli jako politická divize nějakýho miliardáře. A pak nemám dobrý pocit z Robejška, toliko „mentora“ strany. Sorry, já nechci v politice mentora, který bude do všeho kafrat a za nic neponese zodpovědnost. Já to chci přesně naopak. Takže pochopím lidi, co je budou volit, ale já to nebudu, ač ti 2 jmenované lidi bych moc rád v parlamentu viděl.

REFERENDUM O EU – parta kolem Franty Matějky má mé velké sympatie. Sám Franta Matějka ještě coby zástupce Petra Macha ze Svobodných v ČR makal pro odmítnutí směrnice o zbraních. Celý ten jejich projekt je velmi chytře a logicky postavený na tom, že vlastně nemá cenu vůbec nic řešit, dokud se lidi nevyjádří, zda za podmínek, které stanovila Lisabonská smlouva a ke kterým se nemohli vyjádřit, tak zda chtějí pokračovat v takto zásadně proměněné EU nebo ne. Protože skutečně reálně hrozí, že bez ohledu na to, kolik práce my zde uděláme a jaké zákony si zde schválíme, tak přijde befel z EU a budeme to muset změnit. Na druhou stranu – pro prosazení takhle zásadní změny uvažování bude potřeba delší časové období a patrně další důkazy, než lidi pochopí skutečné celé důsledky Lisabonské smlouvy. Takže přesto, že si strašně moc přeju, aby ten zásadní bod jejich programu byl naplněn, já osobně letos odvolím jinak.

SVOBODNÍ – když si spustím volební kalkulačku, vychází mi u nich a u Referenda o EU nejvyšší shoda (kolem 90%). V podstatě ideově fakt nemůžu říct ani popel. Jo, beru je. Průser nastává ve chvíli reálné politiky, schopnosti něco udělat, něco reálně prosadit. Protože ono je něco jiného v rámci strany vést akademické diskuze o libetariánství, o tom, jak volný obchod je téměř všemocný, ale jak je potřeba udržet nějaké tradiční hodnoty. To je všechno fakt. Jenže když pro to pak člověk nehne reálnou prací ani prstem, je to všechno na nic. Ten kdo mohl, ten se zmohl něco na 1 článek na webu a 1 krátké vystoupení na plénu europarlamentu. Ten, kdo se snažil reálně něco dělat, ten už tam není. Takže kdo volí podle programu, tomu skutečně rozumím, proč volí Svobodné. Kdo volí podle reálně předvedené práce, ten je volit nebude.

SPD (prosím střelce o pozornost!!!) – chápu naštvanost lidí, chápu jejich „strach“ z neznámého (uprchlíci, jiný životní styl), chápu, že je pak poměrně snadné přijít a říct: „já to všechno vyřeším, zavedeme referendum a lidi všechnu tu verbež vypráskají“. Jako jo, já jsem také pro to, aby ta demokracie byla co nejjednodušší a nejlokálnější. Ale všechny střelce teď regulérně vyzývám k zamyšlení se nad následující situací: Zástupci Zelených, STAN, Lidovců a TOP udělají petici a posbírají dost hlasů na to, aby bylo vyvoláno referendum, ve kterém bude napsáno: „Držení zbraní by mělo být umožněno pouze ozbrojeným složkám. Civilistům pouze ve výjimečných případech (registrovaní myslivci a sportovní střelci olympijských disciplín). V žádném případě však civilista nesmí mimo střelnici mít u sebe zbraň a střelivo. Proto pověřujeme vládu a parlament, aby v tomto smyslu upravili zákon o zbraních.“ – jste si pánové (a dámy) jisti, že bychom takové referendum vyhráli? Nenapadá Vás náhodou, že SPD pro nás může být nejrychlejší cesta k tomu, jak o zbraně přijít? Takže chápu ty naštvané, ale nechápu střelce. NEVOLITELNÍ.

KSČM – pro mě prostě problém v pokračovatelství bývalého KSČ. I když už jsem psal výše – současní Zelení mi v tomto přijdou horší. Nutno ale říct, že v těch otázkách, které jsem aktivně řešil, oni vždy dodrželi slovo, chovali se korektně a povětšinou majitele zbraní podpořili. Problém mám ale s jejich přístupem k NATO. Taky se mi hodně nelíbí některé kroky NATO, přesto je to pro nás (na rozdíl od Varšavské smlouvy) dobrovolná forma spojenectví a určitá garance bezpečnosti. Proti tankům v roce 1968 nám Varšavská smlouva jaksi nepomohla, když to byli její členové, kteří sem vpadli. Takže rozumím tomu, že kdo se měl dříve lépe než dnes, a ještě se motá kolem zbraní, že jim ten hlas hodí, ale já určitě ne.

ANO – to je vůbec voříšek. V této straně znám spoustu šikovných lokálních politiků. Ale s tím jejich „nejvyšším“, kterému všichni slouží v rámci politické divize Agrofertu – s ním mám problém. Podle mě na základě jeho vizionářství a STBáckého myšlení tu máme naprosto otřesně zpracované a prováděné zákony o EET, DPH, zajišťovací příkazy, likvidace firem,... Ne, tohle fakt nechci. Chci tam některé ty ostatní z jeho strany, které znám. Ať už jsou to ti lokální politici, nebo pár lidí ze sněmovny, za kterými je opět vidět reálná práce – právě i v oblasti zbraňové legislativy. Ale s ním mám prostě problém. A to neřeším to, že dokázal za poslední 4 roky zdvojnásobit hodnotu majetku, či jeho formu čerpání peněz na své letní sídlo. Se současným předsedou pro mě NEVOLITELNÍ.

ČSSD – tahle strana překonala jednoho krizového buldoka, který ji nejdříve vytáhnul z propasti, aby ji k ní posléze zase postrčil a dosadila místo něj jako šéfa někoho, koho definuje nejlépe asi věta: „náš předseda dokonale zhodnotil situaci a vyjádřil velmi jasné a zřetelné možná“. To je první věc, která mi na ČSSD vadí. Druhá věc je jejich levicové směrování. Vyšší míra přerozdělování. Pocit, že stát ví lépe, co je pro lidi dobré. Na druhou stranu – v rámci zbraňové legislativy odvedli obrovský kus reálné práce. Ne vždy hned. Ale nakonec za námi střelci stojí (i když bych si uměl představit, že v senátu dokáží projednat změnu 110/1998 rychleji – podkladů už je pro to poměrně dost). Každopádně – kdo je levičák a střelec, asi zvolí socany. Já osobně ne. Ale lidi typu Chovanec či Váňa rozhodně mají moje sympatie (alespoň v tom ohledu, který mě zajímá a který se mě týká).

ODS – tahle strana mě obzvláště v roce 2009 ohromně zklamala. Půlka poslanců klubu ODS hlasovala PRO přijetí Lisabonské smlouvy a ODS jsem od roku 2010 nevolil. Nebýt toho, že tu teď máme EU dle Lisabonské smlouvy, neřešili bychom mnoho problémů. Tohle je potřeba si přiznat a říct si to nahlas (za chvíli bude zřejmé proč). Strana ovšem prošla v dalších letech poměrně zásadní personální proměnou, a ač je stále ještě o něco více proevropská, než bych si přál, už tam vidím dostatek skepse k tomu, jak to v EU funguje. Na co ale fascinovaně s otevřenou hubou koukám do teď – jak lidi z téhle strany dokázali v parlamentu máknout a i přes svou opoziční roli skrz sněmovnu tlačit spoustu věcí, které jsou pro mě osobně důležité. Především právě všechny ty věci kolem zbraní. A tady fakt vypíchnu několik jmen: Jana Černochová (fakt aktivně věnovala problematice 100ky hodin, snažila se proniknout opravdu hluboko a tlačila to všechno skrz sněmovnu až do vítězného konce) a Marek Benda (nenápadný mužík, kterého nemá spousta lidí ráda proto, že prý nikdy nepracoval a jen sedí v parlamentu – jo, sedí tam už skoro od narození... Jenže díky tomu zvládne díky procedurálním postupům pomoct ledasco protlačit, nebo naopak správně pozdržet). Index shody s programem mi vychází ve volebních kalkulačkách kolem 80%. ODS je u mě z pohledu volebních kalkulaček na 3. místě. A já budu doufat, že strana dospěje k tomu bodu, který nabízí Referendum o EU a alespoň v nějakým podmíněným způsobem ho svým voličům nabídne – např. ve smyslu: „V roce 2019 jsou volby do Evropského parlamentu. Pokud do konce roku 2020 neotočí EU kormidlo k větší svobodě uvnitř EU, méně zásahů z Bruselu do vnitřních věcí členských států, tak my do konce volebního období 11/2017-11/2021 zařídíme vypsání referenda o vystoupení z EU“ – pak se totiž i v těch kalkulačkách přiblíží reálnému maximu. Jenže volební kalkulačky naprosto nemohou pojmout něco jako: „reálnost naplnění slibů a schopnost na nich makat“. Proto ODS je u mě letos jednička nejen volebním číslem, ale reálným hlasem. Díky voličskému průkazu budu volit v Praze a kroužky dostanou Ti, kdož se zasloužili o to, že stále máme zákon o zbraních, jaký máme a že máme napůl schválenu změnu ústavního zákona 110/1998.

Autor: Jan Korecký | úterý 17.10.2017 10:07 | karma článku: 44.14 | přečteno: 17616x

Další články blogera

Jan Korecký

Chomutovská střelba - méně emocí, více argumentace

27.5.2017 došlo kolem třetí hodiny ráno v Jirkovské ulici k jednomu velkému lidskému neštěstí. Petr B. (dále jen střelec) 20x vystřelil na řidiče dodávky Radka Š. (dále jen řidič), přičemž jej 8x zasáhl.

5.5.2018 v 15:30 | Karma článku: 35.58 | Přečteno: 5624 | Diskuse

Jan Korecký

Mediální manipulace o zbraních na první stránce - dopis šéfredaktorce

To: nadezda.petrova@idnes.cz Vážená paní šéfredaktorko, dovolte mi krátké zhodnocení dnešního článku o tom, jak „snadné“ je získat ZP.

22.9.2017 v 15:38 | Karma článku: 48.20 | Přečteno: 13550 | Diskuse

Jan Korecký

Zbraně v ústavě

Co je změna ústavy ???Nejprve ministerstvo vnitra na konci roku 2016 a posléze poslanci na začátku roku 2017 předložili návrh textu, kterým se mění ústavní zákon 110/1998.

24.2.2017 v 14:09 | Karma článku: 40.90 | Přečteno: 3139 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Ziegler

Paní Merkelová, pane Putine, kolik Židů ještě musí zemřít

Brutální násilí palestinských teroristů si vybralo svoji daň v podobě předčasného porodu novorozence těžce zraněné matky, kterou na autobusové zástavce postřelil islamistický zločinec.

14.12.2018 v 17:43 | Karma článku: 28.71 | Přečteno: 814 | Diskuse

Robert Bartoš

Premiérův Ježíšek

Když se všichni proti jednomu spiknou, tak to s ním vypadá špatně. Proti premiérovi se na Vánoce spikli všichni, včetně jindy tak dobrotivé bytosti jako Ježíšek.

14.12.2018 v 16:00 | Karma článku: 21.13 | Přečteno: 577 | Diskuse

Jan Urbanec

Střety (politických) zájmů

Ač nemá zdaleka tak zábavnou vedlejší významovou linku jako Zemanova "viróza 2013", slovem či souslovím, které by mohlo kandidovat na český pojem roku 2018, je „střet zájmů“.

14.12.2018 v 15:01 | Karma článku: 14.27 | Přečteno: 164 |

Karel Januška

Pomluva a trestní stíhání

Ústava a Listina základních občanských práv a svobod jsou základní právní předpisy. Právní stát řídí tři na sobě nezávislé moci. Je to moc výkonná (u nás vláda, prezident), moc zákonodárná (Parlament) a moc soudní.

14.12.2018 v 14:48 | Karma článku: 13.00 | Přečteno: 291 | Diskuse

Jan Dvořák

Rozdvojený premiér

Premiér je v nezáviděníhodném postavení. Už nejenom česká opozice, ale i europoslanci nevěří jeho upřímným slovům, že se od svých bývalých firem už dávno odstřihl – auuu.

14.12.2018 v 12:07 | Karma článku: 12.43 | Přečteno: 409 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5418
Jsem normálně pracující správce IT, táta od rodiny, sportovní střelec a cestovatel.

Najdete na iDNES.cz